Ahojky,
jsem černobílý kluk border collie. Panička si mě pořídala na to, abych vnesl do její (teď už mojí) smečky pořádek. Starostí mám až nad hlavu! V noci chodím dvounožcům mýt čumáčky, přes den nesnáším pošťačku, proháním paničku a ostatní moje chlupáče po lese a hlasitě upozorňuji, že už tady dávno měla být véča.
Blogísek jsem se rozhodl zveřejnit, abych uvedl tady ty paničky naivní psaníčka do reálu...
 
 
15.2.
Po sto letech konečně na závodech.
Když se panička vrátila se sešitým bříškem a mimčem z porodnice, první na co jsme jí přemlouvali bylo přihlášení nás na závody. Panička se smála (ne, ani smát se vlasně nemohla), povídala něco o bláznech, o šestinedělí a proklínala i těch pár schodů do baráku.
No, tak holt nás tentokrát přihlásil páníček.
Třeskuté mrazy nedovolovali pobyt čerstvého miminka venku a tak si panička v klídku užívala domácího lenošení. Ale, aby jí nohy definitivně nezakrněly, dostala na oslavu konce šestinedělí pobyt v hale na legrácokování. To se dost divila, že jí běhat vůbec nejde a my jsme se museli spokojit s rychlou chůzí. Já jsem dělal šťastného a vrozného Cheesiho. Ený, která nezažila běhání s paničkou bez bříška, byla překvapená s té změny a nebyla schopná překonat ani tři překážky bez schození... Ale co, páníčci jsou před se jen blázni a za týden jsme na závody vyrazili. Ený, první závody, první pobyt ve sportovní hale.
Nikdy předtím žádný trénikový parkur neběžela, nanejvíš tak pět překážek za sebou. Látkový tunel a ačko si poprvé a naposledy vyzkoušela v létě na táboře a zeď viděla úplně poprvé. Oba parkury (A1 a jumping) zaběhla s čistou diskvalifikací (bez jiných chyb a odmítnutí). Tvářila se, že má za sebou minimálně půl roku aktivního trénování na plnej sadě překážek. Panička z toho byla v šoku, čekala konec po prvních druhou překážkách. Já, Cheese it, velký profík.
Jsem rád, že věci jsou zase tak jak mají být. Po parkuru běhám s paničkou a páníček se v cíli se mnou za odměnu pere o šupáka (panička se totiž pere jako ženská :( ). Abych svojí spokojenost dal všem řádně na jevo, zaběhl jsem trojkovou zkoušku (2. místo) i jumping (3. místo) bez chyb. Mezi řádky: čísla jsem četl jen tentokrát, pro příště to už nechám na paničce, ať má z toho běhu taky nějaké zásluhy.

Tasík s páníčkem, po pěti měsících na startu.
Zkoušky vyhráli, v jumpingu se tak snažili o nej čas až z toho bylo odmítnutí. Páníček má trošku rozkousané prstíky, Tassy si ty tréninky obran vzala nějak k srdci :o) Sice to není border collie, není to ani pes... ale když jsem nás tady všechny tak hezky pochválil tak pochválím i skřítečka Barču.
Jídla a podobných mimi-starostí se dožadovala ve chvílých klidu. Když jsme si s paničkou užívali na parkuru, tak vrozně spinkala a ve cvilkách aktivního bdělí byla fascinovaná perfektním osvětlením haly (ty nové eko-bio-šetrně-šetřivé žárovky co páníček doma namontoval jsou oproti tomuhle fakt na prd). Je to pohodář (tak to má určitě po mě:o)).
 
 
11.2.
Už dlouho dopředu jsem od pánčků somroval dáreček k narozkám. Nakonec nevydrželi a dostat jsem ho den předem. Loni mě sice dortem a nějakým tím epes pitivem radost udělali, ale upřímě, borderka si žádá akci. Páníčkové pochopili a sehnali pro mě legráckování u koníků na písku, to jsme měli videt štastnýho Cheesiho.
 
 
3.1.
Naše Ený, ta nejzákeřnejší psice pod sluncem, naprosto zmagořela.
Já už jsem to mimino taky očmuchat, ale jen tak, aby panička měla radost a dál s tím nepotřebuju mít nic společnýho.
Zato Ený, je naprosto fascinovaná, zkouší paničku přesvědčit o střídavé péči. Nesmí u ničeho chybět a kdyby to panička dovolila tak bude i kojit.
 
 
28.12.
Když už se rozmnožujou i moji páníčci bez bonitace, tak to já, pes s rodokmenem, musím taky!
Dneska se tu stavil Franta Horák s Ejminou, prej byli u jinýho frajera a nedopadlo to jak mělo. Nejdřív jsem myslel, že budu dělat uraženýho, že si mě vybrali jako náhradníka, ale znáte to...
 
 
23.12.
Pamatujete jak si Ený loni rozpárala bříško?
Panička záviděla nebo co a nechala si břicho taky rozříznout. Asi nějaká ulítlá holčičí móda... Ale čemu fakt nebudete věřit, panička měla v tom břichu schovaný mimino!
 
 
28.10.
Jak už jsem Vám psal, neuvěřitelně se zrychluju. Panička už to vzdala a trénuju teď s páníčkem (má delší nohy), dokonce jsem ho vytáhl i na závody. On se bát, že to nezvládnem, ale já jsem teda profík! Takže jsme vyhráli všechno, teda výsledky já nečtu, ale určitě to tak bylo :)
 
 
14.10.
Aaaaa, super nová holka do naší rodiny!!!
Přesto, že se mi moc nepodobá tak jí strašně miluju!
 
 
21.9.
Tak jsme byli s páničkama na MS, je panička to dost zmotala a zapoměla mě tam přihlásit :(
No, projednou bych ji to odpustit mohl, ale neodpustim... Pomsta bude sladká, jen se s Ený musím poradit jak na to!
P.S. Jinak můj názor na Alpy - jsou zbytečně moc dokopce a krávy se zvonama místo čokoládiček...
 
 
12.-16.8.
A je tu dalši dovča! Sice bez moře, ale to hlavní tu nechybí. Užívám si legráckování na Zetoru! Jen nevím jestli se já tak zrychluju nebo panička tak zpomaluje...
Ne dělám si legraci, jasně že to vím!
 
 
5.4.
Dneska se stala naprosto suprácká věc. Eny se vyválela v rybičce, která pravděpodobně od loňska odpočívana na břehu... Nádherně voňavou se jí páníčkové pokoušeli nejdříve utopil v přehradě, pak jsme mnohokrát překročili povolenou rychlost při dojezdu domů a pak opět topeníčko malé parádnice, ale ve vaně. Super je, že to Eny přežila a že já jsem dostat všechny ňamky co byli přichystaný pro nás oba :)
foto: vodní hrátky já a Eny
 
 
27.3.
Poslední dobou se mi dějou samý super věci:
1. víc legráckování na cvičáku + závodní bonusy
2. víc světla na procházky
3. moje štěňátka = spousta chvály úplně za nic
4. Pumprlínka!!! Borderka v hárací náladě se na týden přistěhovala k nám domů a když už tu byla tak jsem jí jako správný chlap... No, však víte... očuchával, olizoval ouška, předváděl jí tanečky a nakonec jsem udělal vše proto, aby se panička za dva měsíce mohla rozplývat nad fotkama malých, slepých "morčátek". //cenzurováno// Jediné mínus týhle doby je, že mi Eny začíná při sprintech dohánět a to pěkně bolí.

 
 
17.2.
Mám narozeniny!!!
Je to super, od minulé středy mám narozeniny! Dostal jsem dortíček, první vteřinu jsem si nebyl až tak úplně jistý, ale pak jsem přišel na to, že je opravdu pro mě k jídlu. K tomu "Dog beer", ale to je jen pití, takže nic moc na kousání (Eny na to má svůj názor, jak jinak, než úplně opačný).
Takže už jsem celkem dospělý psí muž a tímto narozeninovým dnem jsem určil i všechny ostatní dny za narozeninové a rozmazlovací... Páníčci nesouhlasí, ale mému pohledu (kdyby jemon pohledu) odolat nedokážou :o).
 
 
5.1.
Zimní prázdniny jsem si užil fakt suprácky, jezdili jsme v noci na legráckovánín ke koníkům do haly. Bylo to tam krásně měkoučké do tlapek a ani panička moc nenadávala, když jsem si udělal trochu prostoru při doskoku a vyválel jí v písku.
A přes den, aby se panička nenudila a ze samé nudy se nezačala věnovat páníčkovi, jsem ji zaúkoloval. Výsledek je sice prapodivný, třeba to, že bych byl někdy malý a slepý? To ne, to bych si musel pamatovat...

 
 
20.12.
Já se bojím! Já jsem totiž trošíčku, ale opravdu jen maličko zlobil. Ale co teď? Co když se Ješížek koukal zrovna v tu chvíli, když se objelily ty špinavé tlapky u páníčka v postely… Ach jo, když já bych si ty dárečky strašně moc přál…
 
 
18.9.
Takže si tam jen tak stály a dělaly jako že nic, ale já jsem ty lumpy odhalil a dal jim co proto!

Jinak jsem úplně v pohodě :o)
 
 
31.7.
Haha, směju se pod fousky... už je to tady, už za mnou panička dolejzá, už jí došlo jak moc jsem hodný pejsek. Prckovo sebevědomí nezná hranic a prosazuje si svou za každou cenu. I na paničku to tvrdě zkouší, ale já mám paničku rád, já jí před malým vetřelcem ochráním!
 
 
9.7.
Chtěl jsem se nechat na léto ostříhat, aby jste viděli jaký mám svaly, ale panička to zakázala :(. No, hlavně, že Fido být ostříhanej může, to je nespravedlnost!
Totiž, už jsem mladý pán v plné síle a tak pilně trénuju, abych nějak vypadal. Fitko mě páníčci sice neplatí, ale každý den jezdíme na přehradu a protože mám sílu i vytrvalost, tak neplavu jako nějaký mimino jen pro aportíky, ale s páníčkama přeplavu celou přehradu a objevíme se až úplně na druhém konci!
Chtěl jsem Vám tady ukázat, jak je ta přehrada veliká, ale je tak velká, že by se sem stejnak nevešla.
 
 
3.7.
Viděli už jste náš vzkazník?
Já se asi picnu, ONA byla tady, u mě v blogísku! Seberu se s tady tý díry a běžím za ní!
 
 
3.6.
Chlupatka má narozky, ale je děsně pomalá a tak stačí jeden bleskurychlej pohyb a čí bude dort??? Mňam, mňam, mňam já už se tak těším!!!
 
 
2.6.
Byl jsem na mistráku!!! Běhal jsem fakt suprácky, ale aby to šéfce nevlezlo do hlavy, tak jsem vynechával poslední překážku, a taky jsem zkusil přeskočit zónu na kladině a světe div se, opravdu to jde! No, poradil mi to ten, co jsem se s nim míjel na startu, tak proč to rovnou nezkusit, ne? Asi to tak už budu dělet pořád!
 
 
19.5.
Tak jsem byl o víkendu na hrozně těžkých závodech. Ale snažil jsem se paničce číst myšlnky a běhat co nejlépe. A protože jsem moc snaživý, už vím, že i když pospíchám co mi síli stačí, nesmím vynechat ve slalůmku ani první, ani druhou, ani třetí, dokonce si pamatuju že nesmím vynechat ani tu úplně poslední, tak jsem vynechál tentokrát pátou tyčku. Jo, panička je z toho trošku naštvaná, snad mi zase nezakáže přístup na komp...
 
 
29.4.
Dnes byl na programu intezivní trénink legráckování, protože Zrzavka jedna malá jde na kvalifikačky a já se svezu s ní :o) Ale celý den ch... a ch... (prší a přší nebo jak by se to dalo slušně nazvat). Tak jsem strašně moc znuděný borderáček, asi půjdu něco málo pouklidit v kuchyni...mňam! Jo, včera jsem byl s paničkou v práci a chtěl jsme Vám o tom napsat, ale mám to ale zakázené. Byla tam strašně moc příjemná berňačka a tak jsem si myslel, že by byl hřích to nezkusit a pak přišla mladá stafordka, taky děsně fajn holka... Prej jsem úchylák a víckát už mě panička sebou brát nebude neb dělám jen ostudu...
Pro dětičky, co k nim chodím na canisterapii: chtěl jsem si s holkama jen tak nezávazně pohrát.